13.ledna 2024
Günter Schmudlach je počítačový vědec, nadšený lyžař a vývojář aplikace "Skitourenguru". V posledních letech rozhodujícím způsobem přispěl k digitalizaci horských sportů.
Přinášejí digitální nástroje, jako je Skitourenguru, novou éru plánování túr v zimních sportech? Jaký je potenciál a rizika algoritmických návrhů túr? A v čem spočívá odpovědnost alpských spolků? Rozhovor s Gunterem Schmudlachem, osobností, která stojí za nástrojem pro plánování lyžařských túr Skitourenguru.ch.
Autor: Simon Schöpf
Odměna za dobré naplánování túry: perfektní prašan před vysněnou kulisou Hohe Tauern. Sonnblick, Kolm Saigurn, Salzburg. Foto: Simon Schöpf, 05.4.2021
Skitourenguru je online nástroj, který vám pomůže vybrat a naplánovat vhodnou lyžařskou túru s nízkým lavinovým rizikem. Za tímto účelem Skitourenguru každý den přiřazuje lavinové riziko tisícům lyžařských túr v Alpách. Zjednodušeně řečeno, terén se kombinuje se zprávou o lavinové situaci v rámci "metody kvantitativní redukce (QRM)". Rizika projížděná na trase se sčítají a vytvářejí lavinové riziko pro celou trasu. To se zobrazuje jako semafor se třemi barvami: Zelená znamená "nízké lavinové riziko", oranžová "zvýšené lavinové riziko" a červená "vysoké lavinové riziko". Důležité: "zelená" neznamená žádné lavinové riziko, ale pouze nízké riziko.
Stávající nástroje mají tři problémy: Zaprvé se používají macešsky nebo vůbec. Průzkumy dávají jasný obraz. Za druhé mají problém s konzistencí. To znamená, že několik nadšenců pro zimní sporty, kteří použijí stejný nástroj pro stejnou situaci, dospěje k různým výsledkům. Za třetí, není možné porovnávat stovky tras jednou redukční metodou. To je jednoduše příliš časově náročné. Nikdo to nedělá. Stroj nemá žádné potřeby, žádné sny, žádné pocity. Nemá ani potřebu dělat dojem. Proto se při plánování může soustředit na to podstatné: Na terén a lavinovou zprávu. Výsledkem jsou objektivní a srovnatelné závěry.
Pojem "umělá inteligence" vzbuzuje velká očekávání. Technicky vzato, metody, které používá Skitourenguru (Kernel Density Estimation & Generalised Additive Model), rozhodně spadají do oblasti umělé inteligence. Algoritmus se učí z dat o nehodách a mimo nehody (GPS traky). V tomto ohledu ano, AI má obrovský potenciál pro prevenci lavinových nehod. Vždy je však třeba hledět dál než jen na rozruch kolem ní: Umělá inteligence AI existuje již deset až dvacet let. - Termín "AI" je sám o sobě problematický: vyvolává očekávání, že máme co do činění s takovou inteligencí, jakou máme my lidé. V mnoha aplikacích se stále jedná spíše o "umělou hloupost". Jako test jsem požádal ChatGPT o popis túry Piz Giuv. Protože umělá inteligence ve skutečnosti neví, co je to popis túry, smíchá popisy túr z internetu a vytvoří odpověď. Absurdita výsledku je téměř směšná. K věci je však třeba přistupovat s nadhledem. Možná někdo v budoucnu vyvine specializovanou umělou inteligenci pro popisy túr.
Není žádný rozumný důvod předpokládat, že lidé nechají svůj mozek doma jen proto, že jsou k dispozici nové nástroje. Právě naopak: jakmile si nadšenec zimních sportů vybere trasu s pomocí Skitourenguru, má na jediné stránce k dispozici spoustu informací, které vyvolávají otázky. Téměř všechny informační prvky na Skitourenguru jsou propojené pomocí linků, což je velmi oblíbená služba. - Skitourenguru však vždy zůstává pouze nástrojem pro výběr a plánování. To je třeba neustále zdůrazňovat. Venku ve vysokohorském zimním terénu jsou přístupné informace, které na Skitourenguru nejsou k dispozici. Každý, kdo se naučí tyto informace teoreticky i prakticky číst, si může hodnocení lavinového rizika na Skitourenguru upravit směrem nahoru (stop) nebo dolů (go). Ale pozor: příroda je někdy skoupá a dává nám informací málo a nebo jsou rozporuplné. Pak se musíme spolehnout na to, co nám řeknou redukční metody (StopOr-Go, DAV-Snowcard, GRM, PRM) nebo dokonce Skitourenguru.
Na internetu je k dispozici celá řada kvalitativně rozdílných GPS tras. V budoucnu budou algoritmy schopné tyto GPS trasy vypočítat v "relativně vysoké kvalitě". Vždy se však mezi nimi najde nějaká stopa s nízkou kvalitou vyhodnocení. Jistě, mohu si stáhnout GPS trasu a slepě ji sledovat. V konečném důsledku však tento problém není nový. Jak často se vydáváme na nějakou trasu nebo následujeme skupinu, aniž bychom se nad cestou zamysleli? Stále je zapotřebí zdravý rozum. Pokud budeme chtít, můžeme se stát kritickými a uvědomělými uživateli. Nejde to však bez úsilí.
Jaké úrovně přiměřeného hodnocení rizik může komunita skialpinistů dosáhnout? To nikdo neví. Pravděpodobně existuje velké rozpětí. Myslím, že představa, že v minulosti bylo vše v pořádku, a že naučené dovednosti najednou s příchodem nových pomůcek zmizí, je nereálná. Naopak: Skitourenguru vyvolává otázky. Velká část nadšenců zimních sportů (ne všichni) bude tyto otázky sledovat. Já lidem věřím. - Každopádně, pokud si komunita skialpinistů vybere "zelené" trasy, počet nehod nevyhnutelně klesne, bez ohledu na vliv Skitourenguru na jejich vlastní hodnocení rizik.
Tradiční nauka o lavinách má přinejmenším jeden problém: je složitá. To platí již pro "pravděpodobnostní lavinovou nauku", ale zejména pro "analytickou lavinovou nauku". Každé zjednodušení činí vědu o lavinách přístupnější a vede tak k jejímu většímu uplatnění. Tím se snižuje počet nehod. To je jádro věci. Proto neexistuje nic jako "příliš jednoduché". Skitourenguru je nástroj pro plánování, který se doma opravdu hodí. Na místě a na jednotlivých svazích se zpravidla objeví nové informace, které umožní hodnocení rizik aktualizovat. Z tohoto důvodu může převzít zodpovědnost zhodnocení rizik dané lokality a jednotlivých svahů každý jednotlivý člen skupiny stejně tak i vedoucí skupiny, pokud nějaký je. V konečném důsledku je tento sport zcela dobrovolný. Dobrovolně, vědomě a ochotně vstupujeme do nebezpečného terénu. Odpovědnost tedy leží na nás.
V soutěživé společnosti není divu, že se "skialpinismus" stal módním sportem. Nepřekvapuje mě, že lidé v tak odcizeném světě hledají pohyb v přírodě. Nevěřím, že tento vývoj je obzvlášť silně poháněn dostupností nových pomůcek. Po osmi hodinách strávených u počítače si uvědomuji, že jsem možná přece jen dítě přírody. Pak musím ven. Už dnes existují jednotlivá místa, kde je frekvence nepřijatelně vysoká a dopad na přírodu značný. Tomu je třeba čelit regulačními opatřeními, včetně zákazů. Ve Švýcarsku tento proces již významně pokročil. Z hlediska životního prostředí je a zůstává největším problémem automobil. Potenciál veřejné dopravy a jízdních kol není zdaleka vyčerpán.
Vždy bychom měli kontrolovat hodnocení Skitourenguru. Na výsledky Skitourenguru se dívám téměř každý den už několik let. Hodně se mi jich líbí. Ale nic není dokonalé. Vždy se najdou dílčí hodnocení, která nejsou zdaleka tak dobrá. Takové kritické zkoumání Skitourenguru však není možné bez odpovídající teoretické a praktické přípravy. V tom mohou pomoci alpské spolky. Zabere to však určitý čas a prostor. Jsme připraveni si tento čas a prostor dopřát?
Tento rozhovor vyšel poprvé v časopise Drei D – Alpenvereinjugend č. 3/2023.
Simon Schöpf pracuje v Centru pro styk s veřejností a v oddělení Horských sportů Alpenverein.
