11.ledna 2024
Vyšlo nové číslo časopisu Alpenvereinu Bergauf 01/2024, jehož tématem je kromě jiného i skialpinismus.
Časopis ale na 132 stranách přináší i plno dalších zajímavých informací, článků a tipů na túry.
ARCHIV ČASOPISU BERGAUF (vychází 5x ročně)
Při náročnějších lyžařských túrách je technika čisté otočky přes špičku bezpečnostním faktorem, a proto je její zvládnutí nezbytné.
Autor: Gerhard Mössmer
Nejčastější chybou, kterou dělá mnoho začátečníků na začátku své skialpinistické kariéry, je špatná výchozí pozice při zahájení obrátky přes špičku. Málokdo z nich si za to může sám, protože za to obvykle může špatně připravená stopa.
Základem všeho je bezpečný, vodorovný postoj s oběma lyžemi v takzvané "garáži". Pokud nevytvoříme garáž na konci stoupající stopy - na začátku zatáčky - bude obrátka přes špičku nevyhnutelně obtížná a nebezpečná. Jedině tak můžeme na spodní lyži přenést dostatečnou váhu, abychom mohli postupně otočit stoupací lyži, aniž bychom sklouzli dozadu. Klíčové slovo bezpečný postoj: Jakmile dorazíme do „garáže“, použijeme hole, které nám pomohou stát ještě bezpečněji.
Od strmosti svahu přibližně 30 stupňů jsou obrátky přes špičku nutné. Toto pravidlo nám pomáhá správně posoudit strmost svahu. Zejména na tvrdém podkladu, jako je sfoukaný sníh, tvrdá rozbředlá sněhová pokrývka nebo zledovatělé svahy z umělého sněhu, je naprosto nezbytné provádět obrátky přes špičku bezpečně, protože uklouznutí by mohlo skončit fatálně. Tip: Nezapomeňte si včas nasadit mačky, tj. dokud je terén ještě rovný! Zde vám ukážeme, na co je, při správném provedení obrátky přes špičku, potřeba pamatovat.
Zejména na straně do údolí dbáme na to, aby špička hole dobře seděla ve sněhu, abychom na ní mohli udržet část váhy svého těla.
Nyní přichází nejobtížnější část obrátky, protože potřebujeme určitý stupeň pohyblivosti v kyčlích a kolenou. Celou váhu těla přenášíme na bezpečně umístěnou spodní lyži a hůlky. Nyní mírně zvedneme nezatíženou horní lyži a s malým rozmachem ji otočíme o 180° v opačném směru. Opět ji umístíme co nejvodorovněji s bezpečnou oporou ve sněhu. Otočíme také horní část těla a znovu umístíme hole nad sebe na svah. Opět dbáme na to, aby špičky holí bezpečně držely ve sněhu. Na konci této sekvence pohybů by měly být obě nohy a chodidla co nejblíže u sebe, protože jen tak lze přenést celou váhu těla na horní lyži, aby bylo možné spodní lyži otočit.
1.) Bezpečné, horizontální postavení v „garáži“.
2.) Otočte horní lyži o 180° se spodní lyží zatíženou, a s bezpečným držením na holích.
3.) Co nejtěsnější, paralelní postavení na obou nohách.
Závěrečná fáze - dokončení obrátky přes špičku - působí mnohým problémy, ačkoli při správné technice je tento krok poměrně snadný. Klíčem k úspěchu je správný bod otáčení. Spodní lyži zvedáme mírně nad kolenní kloub - nikoliv kyčelní - a oblouk provádíme kolem kotníku nebo holeně horní lyže. Špička lyže se zpravidla sama zvedá, takže můžeme lyži jednoduše otočit o 180°. Pokud oproti očekávání (v závislosti na typu vázání nebo sněhové pokrývce na špičce lyže se to může stát) špička nesměřuje nahoru, můžeme si pomoci mírným kopnutím patou, abychom špičku lyže vrátili do správné polohy. Nejčastější chybou při tomto posledním úkonu, která nevyhnutelně znamená, že se špička lyže propadne dolů, je přílišné ohnutí horní části těla dopředu a současné zvednutí celé nohy dozadu přes bok. Takže: Neodrážejte se jako kůň, ale otáčejte se jako primabalerína!
4.) Zatižte horní lyži a otočte spodní lyží mírným nadzvednutím kolena.
5.) Voilá, hotovo!
