14.února 2025
Jeho jméno je neodmyslitelně spjato s historií alpinismu: Johann Stüdl byl spoluzakladatelem, tvůrcem a realizátorem myšlenek, které formovaly první desetiletí Alpenvereinu. Stüdlova chata (Stüdlhütte) a Stüdlův hřeben (Stüdlgrat) na Grossglockneru jsou dodnes důkazem jeho vize a odhodlání. Obchodník narozený v Praze strávil zbytek života v Salcburku, kde Alpenverein uspořádal 29. ledna vzpomínkovou akci u příležitosti 100. výročí jeho úmrtí.
Johann Stüdl, narozený v Praze v roce 1839, byl jedním ze zakladatelů Německého a Rakouského alpského spolku a jako dosud nikdo jiný formoval základy moderního alpinismus. Jeho vizí bylo zpřístupnit hory lidem, kteří nebyli zkušenými horolezci, a to prostřednictvím plánování a výstavby horských chat a stezek. Již v roce 1868 inicioval výstavbu chaty Stüdl na úpatí Großglockneru, jednoho z prvních alpských útočišť ve východních Alpách.
"Základy, které položil Johann Stüdl - od horských chat až po profesionalizaci horského průvodcovství - jsou dodnes nepostradatelné. Jeho vize formovala alpský spolek a je pro nás závazkem, abychom pokračovali v jeho hodnotách." Wolfgang Schnabl, prezident Rakouského Alpenvereinu
Založením a vybavením prvního spolku horských vůdců v Kalsu stanovil Johann Stüdl standardy, které se později staly rozhodujícími pro celé Rakousko a učinily horolezectví bezpečnějším a dostupnějším.
Pro Stüdla a jeho současníky představovala vysokohorská krajina zážitek z přírody, který měl lidi spojovat a inspirovat. Kromě praktického přínosu byl Johann Stüdl také přesvědčeným zastáncem etických zásad. Ve dvacátých letech 20. století, kdy v Alpském spolku sílil antisemitismus, zaujal jasný postoj proti vyloučení donaulandského oddílu a jeho židovských členů: „Zjevná nespravedlnost [...] nepřinese Alpskému spolku klid, ale prokletí zlých skutků.“
„Johann Stüdl byl nejen průkopníkem alpinismu, ale také vzorem čestnosti a lidskosti. Jeho hodnoty jsou dnes aktuálnější než kdy jindy: soudržnost, respekt a otevřenost k budování mostů.“ Nicole Slupetzky, viceprezidentka Rakouského Alpenvereinu
Stüdlova životní filozofie se vyznačovala pragmatismem, skromností a lidskostí. „Nezoufej, jdi do toho!“ a „chovej se ke každému skromně a laskavě“ - tato kréda charakterizovala jeho jednání.
Svou lásku k horám vyjádřil také ve skicách a vyobrazeních hor, které se dochovaly dodnes.
Johann Stüdl přikládal velký význam tomu, aby byl alpinismus vnímán nejen jako fyzická výzva, ale také jako kulturní a společenský projekt. Stavbou chat a stezek chtěl dát obyvatelům měst možnost poznat alpskou přírodu a zároveň posílit místní hospodářství. Tato myšlenka propojení města a horského regionu, lidí různého původu, slouží Alpenvereinu jako vzor dodnes.
