02.03.2026
Tisková zpráva ze dne 25. února 2026 – Aktualizace 25.02.2026 – 16:00 hod.
Zdroj: ÖKAS
Rakouské kuratorium pro bezpečnost v Alpách (ÖKAS) se vyjadřuje k lavinovým nehodám, ke kterým došlo v uplynulých dnech.
26 obětí lavin v Rakousku v zimě 2025/26 – výrazně nad desetiletým průměrem – nahromadění během několika dní (tzv. lavinové období)
K 25. únoru 2026 zemřelo v Rakousku od začátku zimní sezóny při lavinových nehodách v rámci horských sportů 26 lidí. Tímto počtem je již nyní výrazně překročen desetiletý průměr 16 obětí lavinových nehod za zimu (do 24. února zemře při lavinových nehodách v průměru 11 lidí).
Tirol: 13
Salzburg: 7
Steiermark: 4
Vorarlberg: 2
Variantní sjezdy: 15
Skialpy: 10
Turistika: 1
11–20 let: 3
21–30 let: 4
31–40 let: 7
41–50 let: 5
51–60 let: 4
61–70 let: 2
Zvláště nápadný je počet obětí lavin během několika dní: od 15. do 24. února 2026 zahynulo 14 lidí (z toho 10 v Tyrolsku, 2 ve Vorarlbersku, 1 ve Štýrsku, 1 v Salcbursku; 13 v terénu mimo sjezdovky, 1 na skialpinistické túře; 6 Rakušanů, 8 cizinců). Taková „lavinová období“, během nichž se během několika dní výrazně zvyšuje počet lavinových událostí a obětí lavin, se v zimě vyskytují opakovaně (viz seznam níže). V rozhovoru s odborníkem na laviny Klausem Hoiem, bývalým dlouholetým vedoucím výcviku rakouských horských vůdců, vysvětluje, jak přišel na pojem „lavinové období“, a uvádí seznam typických fází.
Zde je výňatek:
3. až 6. února 2023: 8 mrtvých za 4 dny
4. a 5. února 2022: 9 mrtvých za 2 dny
4. února 2010: 6 mrtvých za jeden den
2. až 16. února 2010: 19 mrtvých za 15 dní
Únor 2005: 12 mrtvých za 10 dní
1996: 11 mrtvých za 9 dní
Jak Klaus Hoi přišel ke svému pojmu „lavinové období“?
Pojem „Lawinenzeit“ (česky „lavinové období“ nebo „čas lavin“) původně vytvořil rakouský horský vůdce a dlouholetý vedoucí odborné přípravy horských a skialpinistických průvodců Klaus Hoi během své výuky lavinové problematiky v 70. a 80. letech 20. století.
Hoi si během lavinových kurzů uvědomil, že v některých obdobích zimy dochází k nápadnému nárůstu lavinových událostí a nehod v rámci krátkého časového úseku – více než by odpovídalo běžnému širšímu průběhu zimy. Tento jev označil jako „Lawinenzeit“.
V praxi to vznikalo tak, že po delším suchém, chladném začátku zimy vznikaly v sněhové pokrývce slabé vrstvy (např. Schwimmschnee a jiné křehké vrstvy), které se při následném výrazném sněžení a větru staly extrémně nestabilními. Tyto situace pak vedly k prudkému nárůstu lavin a úrazů.
V interview a dopise k debatě kolem lavinových událostí v roce 2023 Hoi potvrzuje, že tento termín vznikl z jeho zkušenosti s lavinovými daty a záměru upozornit horské průvodce i další sportovce na období s mimořádným nebezpečím.
Pojem „lavinové období (Lawinenzeit)“ tedy shrnuje krátké časové úseky zimy, kdy se sněhové a meteorologické podmínky spojí tak, že dochází k neobvykle vysokému počtu lavinových událostí a nehod během několika dní či týdnů.
Typické fáze lavinového období podle Hoie a související charakteristiky
Hoi neuvádí v interview úplný formální „seznam čtyř či pěti fází“ jako pevné standardní body, spíše popisuje sekvenci podmíněných situací, které vedou k lavinovým dobám. Z odborných textů a jeho rozborů lze ale vyčíst následující typické fáze či momenty, které se opakují v kontextu Lawinenzeit:
1. Rozvoj slabých vrstev ve sněhové pokrývce – při dlouhém období suchého a chladného počasí s malým množstvím sněhu se uvnitř sněhové vrstvy formují nestabilní, křehké krystalické vrstvy (např. Schwimmschnee, Reif). Ty tvoří základní slabinu, na které se později život ohrožující laviny tvoří.K nahlédnutí v odborném časopise ÖKAS analyse:berg, zimní vydání 2023/24 a také na blogu ÖKAS: https://alpinesicherheit.at/lawinenzeit-infos-interview-mit-klaus-hoi/
Tyto příklady jasně ukazují, že při určitých povětrnostních a sněhových podmínkách dochází vždy ke krátkodobému nárůstu počtu obětí lavinových nehod ve srovnání s ostatními zimními měsíci. Přestože jsou před těmito lavinovými obdobími vydávána varování a zvýšené lavinové nebezpečí je známo, zdá se, že v těchto dnech u některých lidí selhává management vlastního vyhodnocení rizik. To je překvapivé, protože v minulých zimách se počet obětí lavin stabilizoval na nízké hodnotě (10letý průměr: 16). A to i přesto, že v otevřeném / nezabezpečeném terénu se pohybuje více zimních sportovců než kdykoli předtím. Neexistují žádné platné studie, které by vysvětlovaly, proč počet obětí lavin neustále klesá, stejně jako neexistují údaje, které by vysvětlovaly, proč je v období lavin stále více obětí než jindy.
Několik faktorů přispívá k tomu, že počet obětí lavin zůstává relativně stabilní navzdory rostoucímu počtu zimních sportovců v terénu.
Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji někteří zimní sportovci při opouštění sjezdovky stále nepoužívají lavinové vyhledávací zařízení. To se odráží také ve statistikách obětí lavin: z 26 zemřelých jich 8 nemělo lavinové vyhledávací zařízení, což výrazně zvyšuje dobu zasypání a tím i pravděpodobnost úmrtí.
Nezávisle na tom zůstává skialpinismus a jízda mimo sjezdovky aktivitou v přírodě, při které i přes pečlivé plánování a vybavení vždy existuje zbytkové riziko.
Rozhovor s Gerhardem Mössmerem, členem představenstva ÖKAS a oddělení horských sportů / ÖAV
Pětistupňová stupnice lavinového nebezpečí, jednotná ve všech alpských zemích, je odborná a srozumitelná. Evropské lavinové varovné služby informují jednotně pomocí informační pyramidy, tj. důležité, ale velmi obecné informace, např. stupeň nebezpečí a lavinový problém s nebezpečným místem, jsou sdělovány jako první a velmi jasně. Podrobnější a konkrétnější informace následují až v dalším průběhu.
Jednoduché řešení se semafory, jako v silničním provozu, není vhodné, protože stejně jako u předpovědi počasí existují lokální rozdíly a projevy lavinového nebezpečí, které je třeba zohlednit. Vysoké nebezpečí lavin bylo v uplynulých dnech jasně a jednoznačně sděleno a většinou také bráno vážně. V tomto lavinovém období tak došlo pouze k jedné smrtelné nehodě skialpinisty na túře, ostatní oběti byly freerideři (Variantefahrer). ÖKAS se aktivně podílí na aktuální přeshraniční iniciativě, jejímž cílem je sdělovat informace o nebezpečí lavin ještě srozumitelněji a lépe.
Respondenti: Peter Plattner, člen expertní skupiny ÖKAS, a Patrick Nairz, vedoucí LWD Tyrolsko
V lyžařských areálech je jasně vyznačeno, kde končí organizovaný a před lavinami zabezpečený prostor pro lyžování. Ve volném prostoru pro lyžování se lyžaři a snowboardisté pohybují na vlastní odpovědnost. Lyžařská střediska informují pomocí informačních tabulí mimo jiné o aktuálním nebezpečí lavin a v případě zvýšeného nebezpečí lavin aktivují výstražné světlo. Kromě toho je nebezpečí lavin pro sjezdovky a lyžařské trasy, zimní turistické stezky, sáňkařské dráhy atd. denně posuzováno lavinovými komisemi lyžařských středisek a jsou prováděna opatření, jako jsou uzavírky, odstřely atd.
ÖKAS odmítá právní předpisy, které přesahují rámec ustanovení platných v zemských zákonech o ochraně před katastrofami.
Rozhovor s Robertem Wallnerem, členem expertní skupiny ÖKAS a právníkem specializujícím se na alpské sporty
Pressekontakt:
Kuratorium für Alpine Sicherheit
Geschäftsstelle Innsbruck
Olympiastraße 39
6020 Innsbruck
office@alpinesicherheit.at,
Tel. +43 512 365451
Susanna Mitterer – Statistik ÖKAS
susanna.mitterer@alpinesicherheit.at, Tel. +43 512 365451-13
Gerhard Mössmer – Vorstandsmitglied ÖKAS
gerhard.moessmer@alpinesicherheit.at, Tel. +43 512 59547-29 | +43 664 9623140 Martin Gurdet – Vorstandsmitglied ÖKAS
martin.gurdet@alpinesicherheit.at, Tel. +43 664 8101365
Peter Plattner – Expertenmitglied ÖKAS
peter.plattner@argonaut.pro, Tel. +43 664 4077004
Patrick Nairz – LWD Tirol patrick.nairz@tirol.gv.at
Robert Wallner – Expertenmitglied ÖKAS
robert.franz.wallner@gmail.com
