23.9.2025
Vyšlo nové číslo časopisu Alpenvereinu Bergauf 03/2025, jehož hlavním tématem je mládež.
Časopis ale na 132 stranách přináší i plno dalších zajímavých informací, článků a tipů na túry.
ARCHIV ČASOPISU BERGAUF (vychází 5x ročně)
Via ferraty jsou skvělou příležitostí pro nezapomenutelná horská dobrodružství pro celou rodinu. Aby se společný výlet na via ferratu ve strmých skalách stal skvělým zážitkem a ne propadákem, je třeba dodržet několik věcí.
Autor: Gerhard Mössmer
Od kdy má smysl chodit s dětmi na ferraty? Rozhodující není ani tak věk, jako spíše stupeň vývoje dítěte. Krása lezení na ferratě je v tom, že většina dětí má od přírody předpoklady, jako je pohyblivost a radost z lezení s pomocí rukou a nohou.
Kromě toho je nutná určitá míra síly, kondice a jistoty kroku, stejně jako odolnost proti závratím. Děti obvykle disponují těmito schopnostmi od věku přibližně šesti let, aby mohly společně se svými rodiči absolvovat jednoduché (cvičné) ferraty. Je však třeba mít na paměti, že většina ferrat nebyla postavena výslovně pro děti.
To může v některých místech – zejména u vodorovných traverzů – vést k tomu, že děti vůbec nedosáhnou na ocelové lano nebo stupy a nebo jen s obtížemi.
Norma EN 958 pro ferratové sady, novelizovaná v roce 2017, nabízí osobám s hmotností již od 40 kg výrazně lepší ochranu před těžkými zraněními díky nižšímu nárazu při zachycení pádu1. Pokud děti již umí samostatně a spolehlivě používat své ferratové sety a jsou na ferratě dostatečně jisté, takže již nemusí být zajištěny horolezeckým lanem, je důležité, aby používaly sety odpovídající „nové“ normě (... a ne „staré“ sety od maminky nebo tatínka). Kromě toho je třeba dbát na dobrou ovladatelnost karabin. Pro malé dětské ruce jsou obzvláště vhodné karabiny s takzvanou dlaňovou pojistkou.
Pokud jsou děti ještě příliš malé na to, aby samy používaly ferratový set, a navíc příliš lehké (tj. pod 40 kg), takže musíme předpokládat, že ferratový set ani podle nové normy nemůže plně rozvinout svou tlumicí funkci, musíme je trvale zajistit proti pádu pomocí horolezeckého lana. V tomto případě dítě zavěsí pouze jedno rameno via ferraty do ocelového lana, protože skutečné zajištění se provádí pomocí horolezeckého lana. Druhé rameno se upevní do smyčky na materiál.
Stejně jako při lezení jsou pro malé děti velmi vhodné speciální dětské lezecké úvazky s kombinací bederního a hrudního popruhu. Pro větší děti stačí jednoduchý dětský lezecký úvazek bez hrudního popruhu. Důležité je, aby úvazek dobře seděl přes boky.
Pokud jde o helmy, používáme helmy proti padajícím kamenům a ne cyklistické helmy – ani pro nás, ani pro naše děti.
Ferraty vhodné pro děti, tedy s mírným nástupem a sestupem, zabraňují přetížení. Pokud se jedná o první ferratu pro děti, nesmí být v žádném případě příliš obtížná a/nebo příliš dlouhá. Je nutné se vyvarovat přetížení dětí a odložit vlastní ambice, jinak se děti na několik let od ferrat odradí.
Pro začátek horolezecké kariéry – zejména pro ty nejmenší – jsou ideální speciální dětské a cvičné ferraty. Většinou jsou snadno dostupné v údolí, v blízkosti chat nebo lanovek. Kromě toho často vedou v malé výšce nad zemí nebo na velkých balvanech, odkud lze děti dobře hlídat a kdykoli výstup přerušit. Díky zajímavým prvkům, jako jsou vyřezávaná zvířata, dřevěné plošiny a mosty atd., se děti hravou formou učí, jak se na ferratách chovat.
Pro trochu větší děti je nyní k dispozici dobrý výběr „skutečných“, ale dětem přizpůsobených ferrat, kde jsou schody a jistící lana umístěna v odpovídajících rozestupech. Navíc lanové mosty přes vodopády nebo lanové kladky přes rokle zvyšují nadšení a zážitek
Přístup a ferrata by měly mít přehlednou délku, pokud možno bez objektivních nebezpečí, jako je padající kamení, a případně by měly nabízet možnosti úniku nebo přerušení, protože děti se unaví rychleji a mohou z minuty na minutu ztratit chuť. V ideálním případě je na konci ferraty čeká „odměna“, jako je polévka v chatě nebo svačina na příjemném místě, kde si děti mohou bezpečně odpočinout nebo si hrát.
Vzhledem k tomu, že u dětí koncentrace s postupem času slábne, je důležité věnovat pozornost také sestupu: ten by měl být co nejjednodušší, bez nebezpečí pádu a opět přiměřené délky. Vzhledem k tomu, že s dětmi vždy potřebujete více času, je třeba věnovat zvláštní pozornost předpovědi počasí a jeho vývoji v průběhu dne.
Pokud se odpoledne blíží bouřka, výlet raději zrušíme. V létě je lepší zvolit chladnější a stinnější cíle, například ferraty v roklích, než ty na vyhřátých jižních stěnách. Děti mají navíc vyšší potřebu tekutin než dospělí a v horku se rychleji dehydratují, proto s sebou bereme dostatek pití.
U dětí, které ještě neumí samy používat ferratovou sadu, je poměr dozoru „jeden na jednoho“, to znamená, že na jednoho rodiče připadá jedno dítě. Pokud jsme na výletě se dvěma dětmi, jedno z nich musí umět ferratovou sadu bezpečně používat samo. Je samozřejmé, že schopnosti rodiče, který na děti dohlíží, musí daleko přesahovat požadavky ferraty.
Než začne celá zábava, ukážeme dětem na základě topografie a terénu, kudy se bude postupovat, jak dlouho bude zábava přibližně trvat a že si mají dávat pozor, aby nekopaly do kamenů. Pití, přestávka na toaletu a namazání se na startu sice nejsou zásadní, ale výrazně nám usnadní život na ferratě. Mnohem důležitější je však místo chráněné před padajícími kameny a pádem, kde si nasadíme ferratové vybavení a nakonec u dětí ještě jednou zkontrolujeme úvazek, ferratovou sadu, helmu a lano v rámci partnerské kontroly. Navíc ještě u nástupu znovu poučíme děti, jak zacházet s ferratovou sadou.
Gerhard Mössmer je zaměstnancem oddělení horských sportů Rakouského Alpenvereinu
1 Podle normy nesmí brzdná síla při standardním pádu z výšky 5 m s hmotností 40 kg překročit 3,5 kN.
