Pro klasifikaci obtížnosti cesty z bodu A do bodu B je rozhodující nejobtížnější bod stezky.
Z Alpenverein příručky o stezkách
Kritéria pro kategorizaci tras:
• Šířka, sklon svahu a riziko pádu
• Počet míst zajištěných lanem
• Používání rukou k udržení rovnováhy nebo k pohybu vpřed
• Četnost a obtížnost lezeckých úseků
• Obtížnost trasy z hlediska potřebné úrovně koordinačních schopností
K následujícím kritériím není přihlíženo:
• Délka cesty, která vyplývá z času uvedeného na značce.
• Typická alpská nebezpečí (padající kamení, laviny, nadmořská výška a podobně)
• Požadované vybavení
Hodnocení stezek vychází z dobrého stavu cest a počasí.
Informace o obtížnosti často najdete v podobě barevných bodů na žlutých směrovkách.
• jednodušší stezky, které mohou být úzké a strmé
• převážně úzké, často strmé cesty
• mohou se vyskytovat pasáže představující riziko pádu
• možnost krátkých zajištěných míst
• úzká cesta, často strmá, kde může hrozit nebezpečí pádu
• často zajištěné pěší pasáže a/nebo snadné lezecké úseky, které vyžadují použití rukou
• nezbytná je jistota chůze a schopnost netrpět závratí
• vedou do otevřeného alpského nebo vysokohorského terénu a nejsou horskými stezkami ve výše uvedeném smyslu
• mohou obsahovat exponovaná místa s nebezpečím uklouznutí a pádu stejně tak nezajištěné chodecké a lezecké pasáže
